EZTeX je šablonová nadstavba nad LaTeX pro tvorbu seminárních, maturitních a jiných prací. Jeho přednosti zahrnují:
- minimální nároky na uživatele
- typograficky korektní
- citace podle ČSN ISO 690
Text, který právě čtete, je součástí dokumentace. Pozorně si ho projděte, než začnete EZTeX používat.
Další sekce se věnují stažení, konfiguraci a užívání EZTeX k tvorbě dokumentů. Předpokládá se:
- úspěšně nainstalovaná distribuce TeXu, např. MiKTeX
- základní znalost systému TeX
EZTeX stáhneme kliknutím na tlačítko Code v horní části této stránky a poté Download ZIP.
Archiv rozbalíme a přesuneme se do nově vzniklého adresáře.
Všechna nastavení jsou rozdělena do dvou souborů: metadata.tex
a
moduly.tex
. Nastavení provádíme úpravou těchto souborů. Změny pouze
ukládáme, nekompilujeme!
Metadata nám dovolují specifikovat údaje jako autor, název práce apod. Každá definice má následující formát:
\def\<klic>{%
<hodnota>
}
Přepsáním výchozích hodnot si dokument přizpůsobíme na míru. Některé údaje u sebe mají komentář k jejich používání.
Moduly nejsou nic jiného než kusy kódu, které do dokumentu zavádí nějakou funkčnost. Příkladem může být podpora obrázků, microtyping... V souboru má každý modul následující tvar:
\input{moduly/<nazev>}
Všechny moduly jsou ve výchozím nastavení povoleny. Toto je doporučeno neměnit, pokud nevíte, co děláte. Moduly lze zakázat zakomentováním korespondujícího řádku.
V editoru TeXworks (či jiném, pokud to
preferujeme) otevřeme soubor obsah.tex
a do něj píšeme náš text. Tvorba
textu se od standardního LaTeXu v drobnostech liší, čtěte proto dále.
Před kompilací se ujistíme, že máme jako překladač zvolený LuaLaTeX (ne LuaTeX!). V TeXworks hledáme tuto nabídku v levém rohu horní lišty.
Nadpisy prvního řádu jsou nečíslované. EZTeX má pro ně vlastní příkaz
\nsection{<nadpis>}
. Ten používejte místo klasického \section{<nadpis>}
.
Pro uvozování textu poskytuje EZTeX příkaz \enquote{<text>}
z knihovny
csquotes
. Ten používejte místo doslovných uvozovek.
Modul obrazky.tex
poskytuje podporu pro grafiku a příkaz \img
, kterým lze
obrázky vkládat. Povinnými parametry jsou popisek a cesta k souboru, volitelně
lze specifikovat výšku, resp. velikost.
\img[<vyska>]{<popisek>}{<soubor>}
Na obrázky se v textu odkazujeme pomocí příkazu \ref{<identifikator>}
.
Identifikátor obrázku je shodný s jeho souborovým názvem. Příklad:
\img{Obrázek psa}{pes.jpg}
Jak je vidět na obrázku \ref{pes.jpg},
psi jsou roztomilá zvířata.
Ujistěte se, že máte povolený modul citace.tex
. Citační databázi tvoříme
pomocí služby Scribbr. Na konci
klikneme na tři tečky v pravém horním rohu a vybereme Export to LaTeX.
Ujistíme se, že stahovaná databáze je ve formátu BibTeX (ne BibLaTeX!).
Soubor je nutné uložit jako literatura.bib
do adresáře se zbytkem dokumentu.
Pokud tak neučiníme, další kroky nebudou fungovat.
Příkladem položky v databázi může být:
@book{darwin-1900,
author = {Darwin, Charles},
title = {{The origin of species, by Charles Darwin.}},
year = {1900},
doi = {10.5962/bhl.title.46292},
}
V textu se na publikace odkazujeme podle jejich identifikátoru (zde
darwin-1900
). Používáme k tomu příkaz \cite{<identifikator>}
. Pokud je po
nás vyžadováno citování v poznámce pod čarou, používáme
\footfullcite{<identifikator>}
.
Úplné vykreslení citací v dokumentu je tak trochu krkolomné. Je nutné dokument přeložit následujícím způsobem:
- LuaLaTeX (tak, jak jsme zvyklí)
- BibTeX (v TeXworks z nabídky vlevo nahoře)
- LuaLaTeX (opět)
- LuaLaTeX (a ještě jednou)
Toto není třeba dělat pokaždé, stačí jednou po vytvoření citační databáze a poté po každé změně v ní.